Naše centrum nabízí komplexní služby v oblasti péče o váš vzhled a osobnost jako takovou.

vyšetření nohou, ošetření chodidel nehtů, aparátky zarůstajících nehtů

Interview se Sárou Saudkovou

Sáro, když se řekne „pravidelná péče o nohy“, co si pod tím představíte?

Dokud jsem nepoznala laskavou a mistrnou péči podologa, tedy Vás, drahý Jaroslave, chovala jsem se k mým nohám po čtyři desetiletí poněkud spartánsky. Tedy myla jsem je, stříhala nehty, občas paty drásala pemzou, toť vše. Ale abych nevypadala jako surovec – své nožky mám ráda a dopřávám jim vydatný pohyb. Nesmírně ráda pochoduji dlouhé kilometry svižným krokem – to je patrně nade všechny doktory. Netrápím je ve vysokých podpatcích – při své výšce180 cm to nemám zapotřebí. Ale po 4 dětech rychle za sebou přece jen dostaly zabrat a od mého 42. roku jim dopřávám dosud nevídaný luxus – 1 x v měsíci je nechávám hýčkat, brousit, masírovat a ještě si u toho znamenitě poklábosím. Ordinace podologa je ráj pro nožky i pro duši.

Máte čas při tolika dětech se ještě věnovat domácí péči o nohy?
Co nestihnu v běhu a během 5 minut, to nemám. Ale vzácně se před tou hordou přece jen ukryji a máchám si nožky ve vřídelní karlovarské soli. A zvykla jsem si nohy před spaním mazat – je to rituál.

Najdeme na Vašich nehtech červený lak?
Ne. Nelakuji – nemám čas ani chuť. Považovala bych to za ztrátu času, nenosím ani žádné šperky – mně je dobře běhat takto „nalehko“. A protože se často máchám rukama ve vývojce ve fotokomoře, lak by asi brzy odpochodoval.

Při své výšce nosíte ještě boty na vysokém podpatku?
Záleží na tom, čemu se říká vysoký podpatek. Má chůze se spíš podobá usilovnému pochodu, takže na jehlách by to bylo jako tanec na chůdách. Ale podpatky kolem 4-7 cm jsou už příjemné a dá se v nich i svižně běhat, to mi věřte – obzvlášť když Vás honí čas nebo se Vám děti rozutíkají kam nemají…Nemám naopak ráda placaté boty bez jakéhokoliv podpatku – pouhá představa žabek a mokasín mě drtí.

Co masáže nohou? Umíte si je náležitě vychutnat?
Ano !!! Mám pocit, jako by nohy shazovaly ze sebe léta.

Zkusila jste někdy na svých toulkách světem nějakou exotickou masáž chodidel?
Jsem spokojený domácí pařez a cesty ven mě už dávno nelákají. Mně je dobře doma. Myslím, že zdejší terapeuti dovedou náramné divy.

Máte při fotografování v souvislosti s nohama nějaký nevšední zážitek?
Moji modelové to nemají se mnou lehké – ráda je tahám po skalách i do studeného potoka…a samozřejmě naboso.
V podstatě si užívají klasickou priessnitz-proceduru, no ne? Moc se mi líbí bosé nohy – dokonce i dáma v úžasných romantických šatech v nich vypadá nádherně, nadčasové, nevinně a zároveň nesmírně přitažlivě.
A nakonec jsou všichni i rádi, že se nachvíli zbaví bot – jakoby s nimi zahodili i ostych a svázanost.

Ranní rosa na louce po deštivé letní noci a bosé nohy. Jak se Vám to zamlouvá?
To nejlepší co znám. S dětičkami si toho užívám ažaž včetně věčného broušení nohou v písku…A když Vás píchne včela, máte to i s reflexní masáží, cha chá…

Kdyby nohy mohly mluvit, co by řekly ty Vaše? :-)
Nemáme to s Tebou, Sáro, lehké…ušly jsme toho za několik lidských životů. Ale alespoň víme, že existujeme. Jsme lechtivé, umíme zvedat věci ze země, lézt po stromech a rychle utíkat a nejvíc nás bavilo a baví nošení Tvých dětí, i když jsou to pořádní cvalíci. Tak Ti budeme rády ještě dlouho sloužit.

A co byste závěrem popřála našim čtenářům?
Vstupujte do každého dne pravou nohou, tj. zvesela a s dobrou vůlí, protože je krásně na světě. A rozmazlujte si nohy, zaslouží si to jako málokdo a máloco…

S fotografkou Sárou Saudkovou si povídal Jaroslav Fešar